16 zajímavostí ze světa kávy
Svět kávy se neustále mění a vyvíjí. Vznikají nové postupy přípravy, odhalují se nová fakta. Káva má bohatou a dlouhou historii a specifické zvyklosti okolo své konzumace v mnoha národech. Pokud myslíte, že vás už žádné informace o kávě nepřekvapí, zkuste s námi nyní zjistit, jestli je to opravdu tak.
1. První kavárna v Evropě vznikla v Benátkách
Stalo se tak roku 1643. A není divu. To italští kupci dovezli kávu z arabského světa do Evropy a Benátčané se postarali o šíření její popularity po celém světadíle.
Nejstarší dodnes fungující kavárnou v Benátkách je pak Caffè Florian na Náměstí sv. Marka, která funguje od roku 1720. Nádherný zrekonstruovaný interiér je jako stroj času. Kdo by si nechtěl vychutnat espresso tam, kde svůj šálek popíjel třeba Giacomo Casanova nebo Lord Byron? Mimochodem víte, proč si Casanova tuto kavárnu oblíbil? Jen tam totiž mohly v té době v Benátkách chodit ženy bez doprovodu svých mužů 🙂
V Českých zemích jsme si na svou první kavárnu museli počkat do roku 1702, kdy ji Turek Achmet otevřel v Brně. Pražané jsou tady za Brnem lehce pozadu, protože jejich první skutečná kavárna vznikla v roce 1714.
2. Káva jako důvod k rozvodu
Kolem kávy se vždy točil společenský život. A to nejen venku, ale i rodinách. Káva se stala součástí rozmanitých společenských a rodinných událostí.
V Turecku před svatbou musela žena muže přesvědčit, že umí uvařit dobrou tureckou kávu. Při námluvách, kdy ženich s rodinou přišli k nevěstě domů, zase sladkostí kávy dávala potenciální nevěsta signál otci, jak moc se jí ženich zamlouvá. Samozřejmě čím sladší, tím lepší 🙂
Po svatbě přešlo břímě obstarávání kávy na muže. Ten musel zajistit dostatečné množství kávy manželce. Když ne, žena měla legitimní důvod k rozvodu.
3. Ženy proti kavárnám
Je naprosto obvyklé, že spolu kamarádky jdou na kávu. Nebylo tomu tak vždy. Když v Evropě vznikaly první kavárny, byly jejich návštěvy výsadou mužů. Ti se zde scházeli tak moc rádi a tak často, že to jejich drahým polovičkám začalo vadit. Kavárny někdy sloužily i jako zástěrky pro provoz nevěstinců. Říká se, že někteří pánové si do kaváren dokonce nechávali i posílat poštu.
Nelibost dam vůči kavárnách vygradovala v Anglii sepsáním Ženské petice proti kávě, kde si ženy stěžovaly, že káva dělá z mužů eunuchy a starce a zbavuje je síly a chtíče.
Legrační zajímavostí je, že není zcela jisté, zda tuto petici opravdu napsaly nespokojené ženy. Jiný historický výklad říká, že petice je satira, která měla poškodit pověst kaváren, aby se zde z dlouhého vysedávání a debatování nezrodily protistátní plány.
4. Ďáblův nápoj se dočkal požehnání
První evropskou zemí, kde se káva začala pít, byla Itálie. Ani zde to ale neměla na začátku snadné. Nový nápoj s povzbudivým účinkem vyvolával v katolické zemi velké emoce, a to především v řadách duchovenstva. Až papež Clement VIII. kávě na konci 17. století požehnal. Údajně proto, že káva papežovi velmi zachutnala. Zní to logicky. Ale kdo ví.
5. Kolébkou kávovníku je Etiopie. Ale ne jako nápoje
Přesně provincie Kaffa. Dodnes tu arabica roste planě v deštných pralesích. Existují zmínky o tom, že obchodní cestující žvýkali cestou přes Etiopii kávové třešně, aby se povzbudili na dlouhé, únavné cestě. Tamní obyvatelé dodnes konzumují rozemletou kávu smíchanou s máslem jako velmi výživný a vydatný pokrm.
Pití kávy jako nápoje vynalezli až v arabské Mekce, kde vznikly první kavárny na světě.
6. Rodina kávovníku – arabica, robusta a méně známé druhy
Kávovník nebo také coffea je rod rostlin z čeledi mořenovitých. Tyto vytrvalé keře najdete na světě ve více než 100 druzích. Komerčně se pro konzumaci pěstuje převážně kávovník arabský (coffea arabica) a kávovník statný (coffea canephora), známý spíše jako kávovník robusta. Název robusta pochází z latinského slova rōbusta – silný.
Dalším známějším druhem kávovníku je kávovník liberijský (coffea liberica). Ten se pěstuje a konzumuje především na Filipínách. Jeho výrazný, hutný a kořeněný profil z něj činí kávu, kterou prý buď milujete, nebo nenávidíte.
Ještě méně známý je pak druh coffea excelsa. Produkují ho rovněž v jihovýchodní Asii a někdy se jeho zrna zaměňují nebo míchají s kávovníkem liberijským. Mají ovocnější a trpčí chuť s nádechem hořké čokolády a poznáte v nich květinové tóny.
7. Kávové zrno je pecka v třešni
Plodem kávovníku je peckovice – kávová třešeň. V ní se ukrývají zpravidla 2 zrna, která jsou ve skutečnosti peckami oné třešně. Zralé třešně poznáte podle druhu kávovníku tak, že mají tmavě červenou, žlutou nebo téměř černou barvu. Dužina kávové třešně je sladká. Pokud se zrna zpracovávají suchou metodou nebo metodou honey, část sladkosti přechází právě do chuťového profilu kávy.
Kávomil Cornelis radí....
V kávové třešni jsou zpravidla dvě zrnka. Občas se ale stane, že je tam jen jedno. Takové zrnko se pak nazývá "Peaberry" a jedná se o přirozený defekt, kdy jedno zrnko zakrní a druhé tím pádem vyplní celou třešeň. Někteří kávomilové tenhle typ zrnek vyloženě vyhledávají pro údajnou bohatší chuť.
8. Kde se vzal název ‚‚káva‘‘
Jedna verze se přiklání k tomu, že slovo pochází z názvu kolébky kávy, provincie Kaffa v Etiopii. Druzí tvrdí, že se vyvinulo z arabského slova qahwah, které označovalo nápoj připravovaný z kávových zrn. Původně se qahwah používalo jako jedno z označení pro víno. Jelikož ale islám zakazuje alkoholické nápoje, postupně se vžilo právě pro nápoje z kávy.
9. Jaký je význam slova espresso
U jazykových zajímavostí ještě chvíli zůstaneme. Espresso patří mezi nejrozšířenější způsoby přípravy kávy v našich končinách. Přemýšleli jste, odkud název pochází? Asi vás nepřekvapí, že má své kořeny v italštině. Byli to totiž právě Italové, kteří tuto metodu vynalezli. Espresso pochází ze slova esprimere, které znamená vyjádřit nebo také vytlačit.
#produkty#/kava-bez-kyselosti/
10. Znáte kávu z USA?
Nejznámější kávou z USA je bezesporu ta havajská. Hawaii Kona roste na sopečné půdě, a to jí dodává výraznou chuť a aroma. Chcete-li zkusit něco opravdu exkluzivního, havajská káva vám tento zážitek rozhodně nabídne.
V minulosti bylo významným producentem kávy také Portoriko. Nyní se tamní farmáři pokouší opět produkci rozšířit. Ze zdejších malých farem pochází káva s plným tělem, jemnou chutí a čokoládovými a oříškovými tóny.
V posledních letech se s pěstováním kávy experimentuje také v Jižní Kalifornii.
11. Jak Američané vyměnili čaj za kávu
Bostonské pití čaje znamenalo politický akt více než manifestaci chuťových preferencí osadníků Severní Ameriky. Při této události v roce 1773 vyhodili američtí kolonisté na protest z lodi v přístavu v Bostonu do moře celý náklad čaje z obchodní lodi Východoindické společnosti. Čin vyostřil spory mezi kolonisty a britským impériem a byl jednou z akcí, které pomalu dovedly Ameriku k revoluci.
Konzumaci čaje kolonisté nahradili kávou. Káva se tak stala jedním ze symbolů vzdoru proti britské nadvládě. Dodnes se v USA vypije as i 5× více kávy než čaje.
12. Káva ze zažívacího traktu zvířat
O cibetkové kávě jste určitě slyšeli. I jiná zvířata umí upravit kávu tak, že se z ní stane vzácné zboží.
K nevšednímu způsobu úpravy se využívá v Thajsku také několik slonů, často zachráněných před službami spojenými s turistickým ruchem. Produkují jemnou kávu s komplexní chutí, tóny kakaa, koření, trávy a třešní.
Výhradním dovozcem kávy z trávicího traktu slonů je společnost Black Ivory Coffee. Jen tak se k ní ale nedostanete, jde o luxusní zboží a 1 kg stojí okolo 50 000 Kč. Primárně ji odebírají michelinské restaurace a mezi veřejnost se dostane jen vzácně.
13. Kdo vypije nejvíce kávy na světě?
Možná vás to překvapí, ale nejsou to ani Italové ani Brazilci. Ačkoli v Brazílii se pěstuje nejvíce kávy na světě, v její konzumaci se země pohybuje až okolo 12. pozice.
Nejvíc si kávu dopřávají v Lucembursku a to okolo 15 kg na osobu ročně. Následují Finové s přibližně 12 kg, dále Norové a Dánové. Itálie obsadila 15. příčku. My Češi jsme ve světě tak trochu kávová ořezávátka a stojíme na 35. pozici. Káva jednoduše není pivo.
14. Víte, co je caffè sospeso?
V Neapoli věří, že kávu si člověk nejlépe vychutná v atmosféře sdílení. Místní tradice, která upadla v zapomnění, ale nyní ji některé kavárny oživují, se jmenuje caffè sospeso. Spojení lze přeložit jako ‚‚suspendovaná‘‘ nebo ‚‚pozastavená‘‘ káva. Princip spočívá v tom, že zákazník zaplatí 2 kávy a dostane 1. Další je předplacená pro dalšího zákazníka, který do kavárny vstoupí.
15. Zjistěte svou budoucnost z lógru
Slyšeli jste o věštění budoucnosti z kávové sedliny? Tento způsob předpovídání budoucnosti se jmenuje tasseografie. Kontroverzní praktika vznikla, když se v 17. století káva pomalu začala šířit Evropou. Jakožto novému a neprozkoumanému nápoji jí lidé přisuzovali nejrůznější magické účinky. K věštění už byl jen krůček.
Kávovou sedlinu lze ovšem využít i velmi prakticky. Lógr se používá k hnojení, kompostování, dají se s ním prý umýt i připálené hrnce.
16. Za jak dlouho odbourá tělo kofein?
Kofeinovou špičku má tělo cca 20 minut po konzumaci kávy. Jiné zdroje uvádí až 40 minut. Máte-li v těle okolo 100 mg kofeinu, množství, které přibližně odpovídá 2 espressům, zbavíte se posledních zbytků kofeinu za 10–12 hodin.
Citlivým jedincům to může trvat i déle. Počítejte s tím, když si dáváte kávu odpoledne. Jste-li na kofein citliví, mohly by po příliš pozdním šálku kávy nastat potíže s usínáním.
Už víte o kávě vše?
Myslíme si, že ne. Ani my to nevíme. Jestli jste si rozšířili obzory a zjistili něco, co vás překvapilo, jsme rádi. Jestli ne a naopak víte o kávě něco, o co byste se s námi rádi podělili, napište nám!
kde
